Povinné elektronické podání 3

24. 04. 2015
Finanční správa si společně s povinností činit podání elektronicky, kterou ukládá daňový řád, doplnila i povinnost přikládat účetní výkazy v podobě XML jako součást daňového přiznání.

Společně s povinností činit elektronické podání vyplouvají na povrch některé další zásadní otázky a problémy, se kterými vás alespoň ve stručnosti seznámíme. Mezi ty nejpalčivější patří především formát odesílání přílohy k daňovému přiznání či další problémy spojené s formátem XML.

Účetní závěrka jako povinná příloha k přiznání k dani z příjmů

Finanční správa si společně s povinností činit podání elektronicky, kterou ukládá daňový řád, doplnila i povinnost přikládat účetní výkazy v podobě XML jako součást daňového přiznání. Tuto povinnost ukládají daňové subjektu  Pokyny pro vyplnění přiznání k dani z příjmů. Ovšem to je v rozporu s Čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ve kterém je uvedeno: "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod."

Finanční správa chce, aby účetní výkazy byly součástí XML souboru s odeslaným daňovým přiznáním. Výkazy je možné do elektronického přiznání "přeťukat" v Daňovém portálu finanční správy (tzn. EPO). Dále finanční správa chce, aby opis přílohy (scan či nepodepsaný soubor) byl přiložen jako ePříloha XML souboru (to lze taktéž provést přes EPO). Díky tomu se všechny údaje nahrají přímo od systému finanční správy a úředníci nebudou mít žádnou práci. Je to elegantní přenesení práce státních úředníků na daňové subjekty. Finanční správa tuto povinnost zveřejnila na svých webových stránkách s uvedením, že porušením této povinnosti bude bráno jako vada podání a daňový subjekt bude vyzván k jejímu odstranění. Ovšem jak bude finanční správa argumentovat, není zcela jasné.

Účetní závěrku je podle našeho názoru možné přiložit i jako prostou přílohu (např. ve formátu PDF) a odeslat v jedné datové zprávě společně s daňovým přiznáním.

K tomuto tématu připravujeme Koordinační výbor (jednání se zástupci MF a GFŘ). Na tomto jednání předpokládáme, že budou potvrzeny naše názory.

Problémy spojené s formátem XML

Společně s povinností činit podání elektronicky se ukazují i další problémy s formátem XML. Zásadním problémem je pro běžného člověka nemožnost zkontrolovat správnost XML souboru. Z toho důvodu doporučujeme do datové zprávy s XML souborem přiložit i PDF soubor s daňovým přiznáním. Aby se předešlo případné otázce úřednice finančního úřadu "Co s tím mám dělat?" je vhodné přiložit i průvodní dopis (např. ve formátu PDF) s textem, že v případě rozdílu mezi XML souborem a PDF souborem platí data uvedená v PDF souboru.

Dalším problémem je možnost úpravy XML souboru úředníkem finanční správy. Úředník finanční správy má možnost ještě před přenosem XML souboru do systému finanční správy tento soubor editovat. Do systému pak nahraje pozměněný soubor a do spisu založí výtisk formuláře po změně. A následně vyměří daň shodnou s daní tvrzenou daňovým subjektem a platební výměr dle § 140 odst. 1 daňového řádu neodešle daňovému subjektu. A daňový subjekt o ničem neví. Proto doporučujeme, abyste podání činili i ve formátu PDF a dále doporučujeme postupovat dle § 140 odst. 3 daňového řádu, čili požádat správce daně o zaslání všech platebních výměrů na všechny daně a to i do budoucna. Správce daně tak všechny platební výměry na daň bude zasílat sám do 30 dnů od lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud platební výměr nedojde, pak je pravděpodobné, že správce daně nevyměřil daň shodně s daňovým přiznáním a pravděpodobně zahájil postup k odstranění pochybností.

Další výhody PDF formátu

Největší výhodou činění podání ve formátu PDF je možnost toto podání konvertovat do listinné podoby. Například pro účely výběrových řízení či získání úvěru od banky se dokládá daňové přiznání. A některé instituce ještě neumí s elektronickým podáním pracovat. Pro někoho je papír pořád papír. Autorizovanou konverzi lez provést na jakémkoliv CzechPointu. Ke konverzi lze datovou zprávu poslat přímo přes internet z prostředí datových schránek.

EPO versus datová schránka

V případě činění podání přes EPO (daňový portál finanční správy) pracujete s prostředím finanční správy. Přes toto prostředí se odesílá pouze XML soubor. Autorizovaná konverze takového podání do listinné podoby je prakticky nemožná. Kontrolu správnosti XML souboru provádí pouze automat a nikdo není schopen určit, zda nějaký vyplněný údaj odesílá či neodesílá. Proto doporučujeme pro účely podání používat spíše datovou schránku, která zatím funguje bez problémů, a všichni jsou schopni řídit údaje, které odesílají.

Uchovávání odeslaných podání

Podobně jako doposud všichni uchovávali kopii daňového přiznání s podacím razítkem, od teď je třeba uchovávat elektronické podání. Je to jediným důkazem, že podání bylo učiněno. V případě podání datovou schránkou je třeba uchovávat celou odeslanou datovou zprávu ve formátu ZFO. V prostředí datových schránek se odeslaná zpráva uchovává pouze 90 dnů po jejím odeslání. V případě neuložení datové zprávy se po 90 dnech daňový subjekt dostane do důkazní nouze a finanční správě neprokáže, že podání učinil řádně a včas.

Soubor ZFO je možné kdykoliv v následujících pěti letech ověřit, že prošel systémem datových zpráv a pokud obsahuje PDF přílohu, tak tu je možné konvertovat do listinné podoby. Pro otevření ZFO souboru je potřeba mít nainstalovaný program Software602 Form Filler.

O dalším vývoji v povinném elektronickém podání a věcech s tím souvisejících Vás budeme dále informovat.

Pavel Říha
Autor článku:


Použitelnost dokumentu

Veškeré informace uvedené v daňovém newsletteru mají pouze informativní a obecný charakter a nenahrazují odborné poradenství. Z tohoto důvodu nemůžeme převzít jakoukoli odpovědnost za jejich použití.

Ačkoli je při přípravě newsletteru věnována maximální péče, není možno vyloučit veškeré případné chyby, nepřesnosti a platnost poskytnutých informací. Další informace, upřesnění a konkrétní možnosti aplikace dané informace ve Vaší společnosti je nutno konzultovat individuálně s příslušnými poradci.