Povinné elektronické podání 2

24. 02. 2015
Při testování, zda konkrétní podání má být učiněno elektronicky musíme zkoumat tři podmínky, a to zda se jedná o vyjmenované podání, zda se jedná o podání se zveřejněnou strukturou XML a zda se jedná o povinný subjekt. Pokud alespoň jedna z těchto podmínek není splněna, pak podání nemusí být učiněno elektronicky.

Koordinační výbor dne 18. února 2015 vnesl do povinnosti činit podání elektronicky alespoň trochu světla. V této části uvádíme pohled finanční správy na tuto problematiku.

Při testování, zda konkrétní podání má být učiněno elektronicky musíme zkoumat tři podmínky, a to zda se jedná o vyjmenované podání, zda se jedná o podání se zveřejněnou strukturou XML a zda se jedná o povinný subjekt. Pokud alespoň jedna z těchto podmínek není splněna, pak podání nemusí být učiněno elektronicky.

Vyjmenované podání

Vyjmenovaným podáním se rozumí přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení (viz § 72 odst. 1 daňového řádu). Souhrnně lze říct, že všechna formulářová podání pro finanční správu. Upozorňujeme, že pod pojmem daňové tvrzení se skrývá i vyúčtování zálohové daně nebo vyúčtování srážkové daně.

Podání se zveřejněnou strukturou XML

V daňovém řádu se pod pojmem "formát a struktura zveřejněná správcem daně" rozumí struktura XML - byť to není nikde uvedeno. Seznam všech zveřejněných podání se strukturou XML je uveden na daňovém portálu finanční správy. Ovšem existují i výjimky. Přestože je zveřejněna struktura XML, tak v některých případech nelze pro konkrétní podání vytvořit soubor XML. Například pro daňové přiznání k dani z nemovitých věcí je vytvořena struktura XML, ovšem dílčí daňové přiznání k této dani nelze vytvořit v XML. Podobně tomu je u přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kdy XML nelze vytvořit v případě přiznání za část zdaňovacího období (např. při úmrtí fyzické osoby). Většinou je tento fakt uveden v pokynech k danému formuláři, či případně takový formulář nepůjde na webu finanční správy vyplnit nebo ohlásí kritickou chybu.

O této podmínce tedy nerozhoduje ani zákon, ani vyhláška, ale programátoři finanční správy. Je tedy potřeba sledovat, zda nebyl vytvořen další formulář se strukturou XML.

Povinný subjekt

Povinným subjektem je subjekt činící podání, který má zřízenu datovou schránku (či účetní závěrku povinně ověřenou auditorem). Subjektů, které mají účetní závěrku povinně ověřenou auditorem a nemají datovou schránku, je poměrně málo. Proto se budeme zabývat subjekty, které mají datovou schránku.

Právnické osoby

Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku mají datovou schránku zřízenu ze zákona. Ostatní právnické osoby si mohou nechat zřídit datovou schránku dobrovolně. Každá právnická osoba může mít jen jednu datovou schránku.

Právnická osoba, která má zpřístupněnu datovou schránku, je povinným subjektem, a to i v případě, kdy zvolí zástupce, který je osobou bez datové schránky.

Fyzické osoby

Advokáti, daňový poradci a insolvenční správci mají datovou schránku zřízenu ze zákona. Ostatní fyzické osoby si mohou nechat zřídit datovou schránku dobrovolně. Fyzická osoba může mít až pět datových schránek. Pro každou roli, ve které vystupuje, jednu:

  • fyzická osoba podnikající,
  • fyzická osoba nepodnikající,
  • fyzická osoba daňový poradce,
  • fyzická osoba advokát,
  • fyzická osoba insolvenční správce.

V případě, kdy je držitelem datových schránek ke všem rolím, ve kterých vystupuje, tak je povinným subjektem.

Daňový poradce, advokát či insolvenční správce vystupuje pouze v roli zástupce subjektu, proto se dál budeme zabývat jen fyzickou osobou, která má zpřístupněnu datovou schránku podnikající fyzické osoby nebo nepodnikající fyzické osoby (v případě, že má obě je povinným subjektem).

V případě, že fyzická osoba není podnikatelem a má zpřístupněnu datovou schránku nepodnikající fyzické osoby, tak je povinným subjektem.

V případě, že fyzická osoba je podnikatelem a má zpřístupněnu pouze jednu datovou schránku ze dvou možných, musí u každého konkrétního podání určit, zda je povinným subjektem.

Pokud bude mít zpřístupněnu datovou schránku podnikatelskou, tak je povinnou osobou v případě podání týkající se své podnikatelské činnosti (např. přiznání k dani silniční).

Pokud bude mít zpřístupněnu datovou schránku nepodnikatelskou, tak je povinnou osobou v případě podání týkající se nepodnikatelských aktivit (např. přiznání k dani z nemovitostí, pokud žádná z nemovitostí nebude určena k podnikání).

Pokud podání se bude vztahovat jak k podnikatelské, tak nepodnikatelské činnosti a fyzická osoba má zřízenu alespoň jednu datovou schránku, tak je v případě smíšeného podání povinným subjektem (např. přiznání k dani z příjmů, kde fyzická osoba uvádí příjmy dle § 6 i § 7 zákona o daních z příjmů). Jenom drobná odbočka – v případě, že by fyzická osoba učinila takové podání v listinné podobě, tak finanční úřad vyměří pokutu a platební výměr odešle do datové schránky. Pokud ve lhůtě 10 dnů fyzická osoba se nepřihlásí do datové schránky, tak nenastává fikce doručení, ale finanční úřad je povinen platební výměr odeslat znovu v listinné podobě. Takže se může stát, že za nesplnění povinnosti učinit elektronické podání, přijde platební výměr na pokutu papírovou poštou.

Osoba se zástupcem

Osoba bez datové schránky může zplnomocnit k učinění určitého podání jinou osobou (např. daňového poradce). Pokud zmocněnec má zpřístupněnu datovou schránku, tak toto konkrétní podání musí učinit elektronicky. Ostatní podání, která činí zmocnitel, je možné učinit v jakékoliv formě, kterou připouští daňový řád (např. v listinné podobě). Konkrétní podání může učinit i zmocnitel, byť k tomu zmocnil zmocněnce. I v tomto případě může zmocnitel učinit podání v jakékoliv formě, kterou připouští daňový řád. Může se jednat o případy, kdy osoba bez datové schránky udělila generální plnou moc daňovému poradci a chce sama učinit podání např. k dani silniční.

Situace však může nastat i opačná. A to, že povinný subjekt zplnomocní k učinění určitého podání jinou osobu bez datové schránky. V tomto případě se splnění podmínek činit podání elektronicky váže k zástupci. Takže byť je zmocnitel povinnou osobou, tak zmocněnec bez datové schránky není povinnou osobou. Proto podání, ke kterému byl zmocněn lze učinit jakoukoliv formou, kterou připouští daňový řád (např. v listinné podobě). Návod, jak se vyhnout povinnému elektronickému podání je tedy jednoduchý. Stačí zmocnit nějakou osobu bez datové schránky (např. zaměstnance) a ta může podání činit v listinné podobě. Na druhou stranu je třeba uvést, že se jedná o výklad finanční správy. A pokud dojde k hromadnému zneužívání této mezery v zákoně, tak se ji finanční správa bude chtít zalepit novelou daňového řádu, nebo alespoň změnou výkladu součastného stavu. Upozorňujeme, že DPH má speciální úpravu elektronických podání. Proto v případě podání přiznání k DPH je nutno postupovat v souladu se zákonem o DPH. U většiny subjektů (od roku 2016 u nikoho) nelze učinit podání v listinné podobě. Ale v případě učinění podání osobou bez datové schránky, lze použít způsob dle § 71 odst. 3 daňového řádu (podat přes EPO a následně do 5 dnů potvrdit podání potvrzením v listinné podobě).

Pokud povinný subjekt zplnomocní k učinění určitého podání osobu bez datové schránky a učiní toto podání sám, tak jej musí učinit elektronicky.

Souhrnně lze říct, že podmínka povinného subjektu se vždy zkoumá u toho, kdo činí podání.

Elektronické podání

V předchozích odstavcích jsme uvedli, kdo a co musí podat elektronicky, teď je na místě uvést jak takové podání lze učinit. Dle výkladu finanční správy lze povinně elektronické podání učinit pouze způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu a to datovou zprávou:

a) podepsanou elektronickým podpisem,

b) odeslanou prostřednictvím datové schránky,

c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Datovou zprávu podepsanou elektronickým podpisem lze odeslat pouze přes daňový portál (EPO). Finanční správě nelze poslat podání e-mailem, který je podepsán elektronickým podpisem. Pravděpodobně nejjednoduššímu způsobu se finanční správa na rozdíl od ostatních státních orgánů brání.

Datovou schránkou je nutné odeslat XML soubor (vygenerovaný účetním programem nebo daňovým portálem). Přílohy k tomuto formuláři je vhodné vložit přímo do XML souboru, což umožňuje daňový portál (EPO).

Poslední možnost je relativně nová. Jedná se o podání učiněné přes daňový portál, ovšem místo elektronického podpisu se použijí přihlašovací údaje k datové schránce. V rámci odesílání takového podání se odesílatel přihlásí do své datové schránky a systém datové schránky společně s podáním předá finanční správě i ověření identity.

Elektronickým podáním není podání učiněné způsobem dle § 71 odst. 3 daňového řádu. Tzn. není možné učinit podání přes daňový portál (EPO) bez elektronického podpisu a následně do 5 dnů podat v listinné podobě potvrzení o učinění tohoto podání. I když ...

Nebyla by to finanční správa, aby se nenašla nějaká výjimka z pravidla. V tomto případě je to generální pardon pro rok 2015. V průběhu roku 2015 bude možné činit podání dle § 71 odst. 3 daňového řádu bez sankce. Jenom je otázkou jak velkou právní moc tato výjimka bude mít, neboť dle vyjádření příslušných úředníků nebude pod touto výjimkou podpis ministra financí. A protože hromadný pardon od uložení pokuty nemůže nikdo jiný udělit, tak je tato výjimka velmi rozporuplná.

Nepovinný subjekt a elektronické podání

Pokud nepovinný subjekt bude chtít využít možnost elektronického podání, může použít jakýkoliv způsob dle daňového řádu. Ovšem v případě odeslání přes datovou schránku musí mít na paměti, že pokud je zveřejněna struktura XML, tak musí odeslat XML soubor.

Možná rizika ve výkladu finanční správy

Bohužel názor finanční správy není úplně neprůstřelný především z důvodu rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 A 21/2013 ze dne 18. prosince 2014. Ten potvrdil, že podání je možné činit elektronicky i ve formátu PDF. Finanční správa totiž žádným právně závazným způsobem (zákonem, vyhláškou, nařízením vlády) nestanovila co je to „formát a struktura zveřejněná správcem daně“. A protože neexistuje speciální úprava, pak nastupuje obecná úprava a tou je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a v návaznosti na něj vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, která stanoví v příloze č. 3 formáty, které lze zaslat datovou schránkou. A mezi nimi samozřejmě PDF je uvedeno. Momentálně je proti rozhodnutí KS v Ostravě podána kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu a o vývoji této zásadní kauzy v oblasti elektronických podání Vás budeme informovat.

Pokud by NSS rozhodnutí KS v Ostravě potvrdil, pak nastává jedna pozitivní a jedna nepříjemná událost. Ta pozitivní by byla, že elektronicky lze podat v jakémkoliv formátu, který je možný zaslat datovou schránkou. Ta negativní by byla spočívala v tom, že ze tří podmínek pro povinné elektronické podání by jedna vypadla – byla by to podmínka zveřejněné struktury XML. V důsledku toho by se povinné elektronické podání vztahovalo na všechna daňová tvrzení. Tedy všechna přiznání, hlášení a vyúčtování.

Finanční správa by pak musela vzniklou situaci hasit nějakou vyhláškou a možná i novelou daňového řádu, která se nedá spíchnout ze dne na den. A možná by se chtěla i „pomstít“ a vyměřovala by pokuty za všechna podání, která dle zákona měly být podány elektronicky, ale finanční správa před rozsudkem tvrdila, že nemusí.

Doporučujeme všem povinným subjektům činit vyjmenovaná podání elektronicky se zaručenou identitou odesílatele. Podání, pro která je zveřejněna struktura XML, doporučujeme činit odesláním souboru XML datovou schránkou nebo přes daňový portál (EPO) se zaručeným podpisem. Podání, pro která není zveřejněna struktura XML, doporučujeme činit odesláním PDF souboru datovou schránkou. Po podání učiněném odesláním PDF souboru datovou schránkou je možné, že neznalá úřednice finančního úřadu bude telefonovat, že toto podání není možné učinit elektronicky a musíte jej učinit v listinné podobě. V tom případě ji odkažte na příspěvek č. 443 Koordinačního výboru, který tuto možnost potvrdil.

O dalším vývoji v povinném elektronickém podání a věcech s tím souvisejících vás budeme dále informovat.

Pavel Říha
Autor článku:


Použitelnost dokumentu

Veškeré informace uvedené v daňovém newsletteru mají pouze informativní a obecný charakter a nenahrazují odborné poradenství. Z tohoto důvodu nemůžeme převzít jakoukoli odpovědnost za jejich použití.

Ačkoli je při přípravě newsletteru věnována maximální péče, není možno vyloučit veškeré případné chyby, nepřesnosti a platnost poskytnutých informací. Další informace, upřesnění a konkrétní možnosti aplikace dané informace ve Vaší společnosti je nutno konzultovat individuálně s příslušnými poradci.